Kritiky už bylo dost. Je čas na nápady a možná řešení.

Vážení přátelé!

Děkujeme všem za podporu. Myslíme si, že kritiky už bylo dost a je potřeba také nabídnout nápady a možnosti řešení situace. Nechceme být v roli těch, kteří pouze něco rozpoutají a pak od toho utečou.

Zatím se nám podařilo dosáhnout dílčích úspěchů:

Vedení muzea pod tlakem vydalo množství dokumentů, které byly ještě nedávno nedostupné. Sešla se s námi správní rada muzea a diskuse byla podnětná. Hovořili jsme s ředitelkou NPÚ. Mnoho věcí jsme si také vzájemně vyříkali, například s ředitelem firmy FORMER, která odkoupila muzejní exponáty. Původně jsme za to firmu FORMER vinili, ale je fakt, že se zachovala tržně - souhlasila s výhodnou nabídkou. Mnoho exponátů také zřejmě zachránila před horším osudem. Vina za rozprodej muzejní sbírky tak dopadá především na vedení muzea. (dřívější plán byl postavit v čistírně depozitář a tam exponáty umístit, nikoli je prodat).
 

A nyní k věci:

Jak si představujeme ideální řízení muzea? Konkrétní cíle iniciativy? (Samozřejmě výsledek nezáleží na nás, je to jen doporučení.) Materiál je ve vývoji, vždy představujeme aktuální verzi návrhu. Pište nám prosím svoje návrhy, budeme je vyhodnocovat a zapracovávat.

Registrace v Celostátní evidenci sbírek

Sbírky muzea ve Staré čistírně v Bubenči musejí být registrovány v Celostátní evidenci sbírek a spravovány podle zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy. To se ve Staré čistírně neděje, ani nebyl učiněn pokus tyto sbírky v Celostátní evidenci sbírek registrovat. Teprve při ochraně sbírek podle zákona 122/2000 Sb. se zamezí kšeftování a výprodeji unikátních exponátů.
 

Registrace muzea do ICOM

Muzeum musí být zaregistrováno do Mezinárodní rady muzeí (ICOM - International Council of Museums) a stát se i takto oficiálně muzeem.

Dále do katalogu Evropské cesty průmyslového dědictví (ERIH - European Route of Industrial Heritage).

Transparentní vedení muzea a účtu

Muzeum musí být co možná nejprůhlednější. To se týká jak účetnictví (transparentního účtu), tak aktivní komunikace s veřejností o chystaných projektech a akcích. Na webu by měl být volně přístupný seznam nápadů, priorit a také možností jejich řešení. Z takového seznamu by mělo být jasně vidět, co si neziskovka může dovolit a co nikoli. Mělo by být vidět, kdo byl za co a jak honorován. Zveřejněním takového seznamu lze docílit, že lidé doporučí dodavatele, kteří budou pro muzeum nejvýhodnější. Navíc díky průhlednosti pak nemůže neziskovku nikdo napadnout, protože není co tajit. Naopak současné vedení muzea ihned po svém nástupu přišlo se smlouvami o mlčenlivosti, které jsme museli všichni podepsat. Za současný stop stav komerční činnosti si také může samo, neboť podstatné dokumenty mohli zveřejňovat již dávno.
 

Aktualizace zakládací listiny nebo sestavení nové společnosti

Kvůli novému zákonu o obecně prospěšných společnostech musí být aktualizována zakládací listina Ekotechnického muzea. To by měl udělat zakladatel. Vedení muzea se ho však dlouhodobě snaží obcházet, což je také důvod toho, že naplánovalo fúzi s nově založenou (rodinnou) společností (pana Bruny), jejíž zakladatelkou je jiná osoba.

Celá věc závisí především na vůli Magistrátu.

Pokud se cesta aktualizace listiny, potažmo dalších změn nepovede, pak by bylo možné sestavit novou společnost. Model neziskovky, která spravuje památku a umí si i vydělat na její provoz nám přijde dobrý. ALE tato neziskovka musí dodržovat striktní pravidla činnosti. Musí být kontrolována jak odborníky, tak vlastníkem (městem). Možnost vyjádření se by měla mít i veřejnost. S tím souvisejí následující body:
 

Sestavení dozoru odborníků nad chodem muzea

Ve správní radě muzea by měli zasednout odborníci. Dáváme dohromady seznam kandidátů, který zanedlouho zveřejníme. Tito odborníci by měli být nezávislí, měli by mít vztah k památkám a měli by mít koncepci rozvoje muzea. Také by měli být rovnoměrně zastoupeni podle oboru (architekti, strojaři, historici, apod.)

V muzeu by měl dále působit úředník z Magistrátu, který by zajistil kontrolu nad pořádanými komerčními akcemi.

Vlastník nemovitosti, hl. město Praha, však tento návrh není povinnen akceptovat.
 

Specifikace komerční činnosti

Naše iniciativa nemá vůbec nic proti komerční činnosti. Ta je nezbytná, ale musí být jasně stanoveno, jaké typy akcí v čistírně se odehrávat mohou a jaké ne. Také četnost těchto akcí by měla být definována. Projednání podmínek by mělo být v součinnosti s Národním památkovým ústavem a Magistrátem.

Uspořádání rautu v muzeu musí být prestižní událostí, která se nemůže odehrávat jako na běžícím páse. Tomu musí odpovídat i vyšší cena.

Naopak existují komerční pronájmy, které mají blíže veřejně prospěšné činnosti. Jedná se například o pronajmutí prostoru pro uspořádání sbírky, benefičního koncertu, konference nebo výstavy. Tyto aktivity by měly naopak dostat nižší cenu než v současnosti. Mělo by se jich také konat více než nyní.

Navázání spolupráce s jinými institucemi

Muzeum by mělo co nejvíce spolupracovat. Například více zápůjček exponátů mezi EtM a Národním technickým museem, ale též spolupráce těchto institucí na jiných úrovních. Spolupráce se Solvayovými lomy. Mayrovkou. Ostravou. JHMD. NZM Čáslav, Mladějovem a dalšími, zahraniční insitucemi nevyjímaje (v Paříži je unikátní muzeum kanalizace).

Kromě technických činností by se mělo muzeum zaměřit též na volnočasové aktivity pro děti. Spolupráce s DDM Prahy6, ekologickými sdruženími (Koniklec, Toulcův dvůr, ale třeba i Skauty, Společností pro talent a nadání, a pod.

foto: muzeum kanalizace v Paříži

Sestavení plánu investic a ročního rozpočtu,
Sestavení plánu získávání prostředků na provoz a investice

Na webu musí být vidět seznam chystaných projektů, jejich priorit a finančních možností. Měl by být znám dlouhodobý plán směřování muzea, alespoň s přibližnými termíny a cash-flow. Nadšenci z Klubu přátel staré čistírny by měli mít možnost podílet se na projektech, nebo také je navrhovat a samostatně řešit.
  

Spolupráce s projekční organizací ohledně nátoku na novou čistírnu

Kvůli modernizaci nové čistírny se chystají velké změny v Papírenské ulici, které mohou ohrozit budovu Staré čistírny. Je potřeba provést injektáž pravého křídla budovy, v jehož těsné blízkosti má vést nová stoka.

Také je potřeba zachránit maximální část labyrintu stok před čistírnou. Jedná se o unikátní podzemní prostory, které přímo souvisejí se Starou čistírnou a do budoucna by mohly být zpřístupněny veřejnosti. 

Nové expozice

Nové expozice jsou potřeba. Na jejich realizaci by však mohly participovat školy, ČVUT nebo UMPRUM, kde je přímo obor výstavnictví. Kvalitní expozice může být výsledkem jejich ročníkové práce. Pro muzeum to může znamenat značnou úsporu oproti současnému stavu, kdy je realizace svěřena komerčním externím dodavatelům.

Například:

• expozice čistění vody s praktickými ukázkami
• expozice fotografií a artefaktů z pražské kanalizace
• expozice modelů parních strojů (funkčních)
• expozice zaměřená na industriální architekturu
• expozice práce s cihlou (druhy cihel, způsob jejich výroby, stavby stok a kleneb, apod.)

Vhodných prostor je v čistírně dost a tyto expozice by nemusely být až tak nákladné.
   

Muzeum by se postupně mělo stát živým skanzenem

Opravena by mohla být úzkorozchodná železnice za budovou. Kalová čerpadla. Nabízí se sponzoring Škoda. Zprovozněna může být též pumpa lapače písku a protipovodňová čerpadla, alespoň demonstrativně. Zapůjčeny mohou být zpět exponáty od firmy FORMER.

foto: Solvayovy lomy: Trať těsně před propojením, nádraží v jižním lomu.

Vytvořit prostor pro dobrovolné zápůjčky exponátů

Pokud exponáty nevlastní přímo neziskovka, ale zapůjčili je doborolníci, pak jsou jasné majetkové vztahy a předejde se konfliktům. Exponáty nemohou být vedením muzea rozprodány. Tímto způsobem lze řešit třeba i expozici modelů parních strojů nebo parní vlak na úzkorozchodné železnici. Právě tak fungují některé skanzeny a osvědčilo se to.

Maximální podpora dobrovolnické činnosti

S muzeem je již dlouho smluvně spojen Klub přátel staré čistírny, o.s. který dříve zajišťoval průvodce a přípravy muzejních akcí. Princip dobrovolnické činnosti však současné vedení odmítlo (a pokud oficiálně ne, tak svými činy ano - Klub dlouhodobě nijak nepodporovali a letos hrozilo, že bude zrušen a jeho členům zamezen vstup do muzea).

Cílem znovuobnovení modelu dobrovolnické činnosti by byla minimalizace nákladů. Současnému vedení se sice podařilo zvýšilo zisky z komerčních pronájmů, ale režie narostla natolik, že rok 2010 skončil ve značné ztrátě a muzeum se nacházelo v platební neschopnosti.

Jen dotace od Veolia by pokryla nájemné za celý rok i se spotřebou energií. Samozřejmě za současného stavu zdaleka nepokryje, protože veškeré činnosti jsou outsourcovány komerčními dodavateli. Příkladem budiž najmutí si profesionálního fotografa na veřejnou akci za komerční cenu okolo 3000 Kč, přestože v Klubu přátel Staré čistírny je hned několik profesionálních fotografů. A to je jen příklad, podobným způsobem jsou vyváděny finance mimo muzeum běžně. Proto se zisky příliš neprojevují na kvalitnější muzejní činnosti.

Je potřeba oživit Klub přátel čistírny novými lidmi. Oslovit ČVUT (Výzkumné centrum průmyslového dědictví) a další školy. Na opravách a údržbě čistírny se mohou podílet i lidé z jiných neziskovek, například hnutí Brontosaurus.

Dobrovolníci by se mohli starat také o propagaci čistírny, spravovat webové stránky a stránky na Facebooku. Financování založené na takovém modelu funguje v jiných neziskovkách, tak proč by nemohlo fungovat ve Staré čistírně?

Tyto nápady jistě nejsou konečné

Seznam bodů berte jen pro představu, je to ideální varianta z našeho pohledu. Podobný seznam obdrželo vedení čistírny již před dvěma lety. Bez viditelné odezvy. Snad se konečně dočká uplatnění, o což se právě pokoušíme. Je to ale především věcí vlastníka nemovitosti. Podotýkáme, že všichni, kteří jsme v iniciativě aktivní, máme svá zaměstnání a určitě pro nás není motivem finanční zisk v čistírně. Motivuje nás pouze to, že máme čistírnu rádi a rádi bychom v ní viděli muzeum s velkým M.