Ekotechnické museum nebo Matějská pouť?

Národní kulturní památce Stará čistírna odpadních vod v Bubenči se už také přezdívá rautovna. Samozřejmě nemáme vůbec nic proti komerčnímu využití objektu, ale ne každá akce se hodí do Národní kulturní památky, kterou čistírna je. Rozhodně tam není místo pro dekadentní večírky a diskotéky. Zažili jsme případy, kdy jsme ráno prováděli návštěvníky halou, kde se vyhýbali střepům z rozbitých lahví a sklenic, vše bylo něčím polité - a místy i poblité. Toto je nejen ohavné, ale i porušením zákona 20/1987 o státní památkové péči, §9, článek 1 ("Vlastník... ...Kulturní památku je povinen užívat pouze způsobem, který odpovídá jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě a technickému stavu."). K tomu jako důkaz uvádíme toto video.

 

Porušování smlouvy s MHMP

Ve věcné rovině, krom toho co je a co není museum či matějská pouť, je maximálně důležité, že o.p.s. Ekotechnické museum má budovy a hektar pozemku pronajaté od MHMP za 20.000,- měsíčně, ale zároveň smlouva s MHMP jasně říká, že o.p.s Ekotechnické museum musí výnosy z podnájemních smluv (rautů) investovat zpět do budovy - tedy nikoliv do svého či cizího majetku. A budova čistírny tak chátrá a chátrá a miliony tečou kdo ví kam. Opravu budovy pak zaplatí všichni Pražané a další občané ČR.

 

Musejni pseudoinvestice

Zajímavý příkladem vyvádění peněz z pronájmů budovy filmařům, na rauty, diskotéky, je příklad parního válce Škoda z roku 1925. Místo aby o.p.s Ekotechnické museum investovalo do budovy, nalilo milión korun do dokončení opravy parního válce Škoda patřící firmě STRABAG a.s. Dnes argumentují, že záměrně porušili smlouvu s MHMP v dobré víře, že konají "musejní činnost". Ovšem šikovně zamlčují, že parní válec patří někomu úplně jinému, i to, že odhad na ďokončení opravy válce byl 280.000,- Kč místo skoro milionu, kolik dokonční opravy stálo ve finále. Primárním cílem, proč byla oprava válce dokončena, je i ten, aby o.p.s. měla další atrakci, kterou může pronajímat, i když jí magistrát vypoví smlouvu na budovu staré čistírny. Šikovný tah. Soustavné lhaní vedení o.p.s. pak staví tuto opravu soukromého parního válce do úplně jiného světla.

 

 

 

Porušování zakládací listiny a statutu muzea

Podle obchodního rejstříku je Předmětem podnikání Ekotechnického musea:

a) musejní expozice a historii pražské kanalizace
b) musejní expozice o vývoji parních strojů a techniky
c) záchrana a dokumenatace technických památek v ČR
d) veřejná technická knihovna
e) správa památkově chráněného areálu staré kanalizační čistírny v Praze 6 - Bubenči
f) podpora projektů záchrany technických památek jinými subjekty a poskytování odborné pomoci, a to i formou dodavatelského provedení odborných prací

a jeho Doplňkovou činností je:

koupě zboží za účlem jeho dalšího prodeje a prodej

Momentálně je však hlavní činností pořádání rautů. Vedení čistírny upřednostňuje rauty před návštěvníky. Investice, nesouvisející se zakládací listinou a statutem muzea, jsou vykazovány jako muzejní činnost, ale měly by být pouze doplňkovou činností!

Dekadentní večírky pro platící společnost, hlučná hudba která vytváří rezonance v budově, stížnost provozovatele jídelny odnaproti, pozvracené podlahy, okolí muzea, poškozené auto podnapilým navštìvníkem akce - to vše je Předmětem podnikání? To už není dokonce ani Doplňková činnost! 

 

 

Minimální reinvestování peněz do budovy a parních strojů

Příjem z rautů neodpovídá penězům, které byly reinvestovány do objektu čistírny. Ačkoliv příjmy musea za rauty, diskotéky a pronájmy se rekordně zvýšily, do údržby budovy a parních strojů se oproti roku 2008 téměř neinvestovalo.. Začátkem roku 2011 bylo museum dokonce v insolvenci a muselo požádat firmu Veolia a.s. o uspíšení dotace. A přitom návštěvníci zaplatí více než dvojnásobné vstupné oproti roku 2008.

  • Mnoho stavebních úprav bylo provedeno jen díky Magistrátu, a navíc proběhlo kompletně v jeho režii.
  • Stavebních práce provedené muzeem, měly za hlavní cíl snazší oslovení klientů: nové parkoviště, běžně prázdné; pozemek za čistírnou se po úpravě změnil na plochu, která je pronajímána firmě QUIX k laserovým show. Při úpravách byly poničeny nejen ovocné stromy, ale i původní historické artefakty.
  • Porušování smlouvy s Magistrátem. Podle smlouvy se musí veškeré peníze vydělané pronájmy investovat do oprav a údržby budovy. Z těchto peněz jsou ale hrazeny všechny náklady společnosti.
  • Do parních strojů a kotlů s neinvestuje, s výjimkou havarijních stavů. Původní záměr, snížit frekvenci pouštění parních strojů, se obrátil o 180 stupňů.

Proč vedení zanedbává průběžné opravy a řeší pouze havarijní stavy?

Jak je možné, že předešlé vedení muzea fungovalo s mnohem nižší režií?

 

Bez komentáře.

  

Likvidace sbírky

Vzhledem ke statutu musea, má museum povinnost sbírky vytvářet a nikoli se jich zbavovat.

Podívejte se do naší fotogalerie. Naleznete tam spoustu fotografií předmětů, které v muzeu už nejsou. Byly totiž rozprodány.

Došlo ke kompletní likvidaci sbírky, sbírané více než 20 let. K rozprodeji hluboko pod odhadní cenou, případně k výměně za neadekvatní hodnoty, služby či levný odvoz exponátù. Některé exponáty, například míchačka darovaná Veolií, byly dokonce rozřezány. Pùvodně neziskovka vlastnila přes 10 parních strojů.

Rozprodání náhradních dílů na parní stroje a kotle také naznačuje záměry s údržbou budovy a technologií.

 

Devastace knižních sbírek

Od doby změny managementu Ekotechnického musea se zde dějí různé nezákonné činnosti proti statutární listině Ekotechnického musea hraničící již s trestnou činnosti. Jedním z nejhorších počínů pánu Věžníka a Bruny je postupný prodej musejních sbírek a musejních předmětů, včetně nenahraditelných náhradních dílů na parní stroje a kotle staré čistírny. Dalším podobným činem je prodej a rozchvácení musejní knihovny a archivu.

Již analýaza bývalého knihovníka Ekotechnického musea, Martina Přibila, z minulého roku konstatuje, že došlo k faktickému zničení knihovny a sbírku knih považuje za vcelku bezcennou a marginální.

Posuďte sami (dokumenty ke stažení):

 

Koncepce knihovny

Seznam titulů knihovny

 

Zrušení kvalitních akcí

Každoročně konané akce jako Weekend pod parou či tematicky podobné, Parou proti ohni, byly zrušeny a nahrazeny muzeu tematicky snad „bližšími": Česko-Slovenská superstar, módní přehlídka ReSTART, Mikulášská nadílka, Čarodějnický rej...

Upadající úroveň akcí je evidentní. Nízká úroveň odbornosti a vzdělávání, netématičnost, konzumnost, absence výkladu. Současné vedení muzea zřejmě není schopno uspořádat kvalitní akci, která vyžaduje dlouhodobou a pečlivou přípravu. Nepodařilo se nám dosud získat ani plán muzejních akcí pro veřejnost na rok 2011 - buď neexistuje, a nebo budou akce  „plánovány" opět až podle toho, kdy se zrovna vyskytne časová mezera mezi rauty?

V naší fotogalerii a referencích se můžete přesvědčit, že kvalitní akce v muzeu probíhaly dávno před současným vedením muzea. Byly to akce populární jak mezi dospělými, tak mezi dětmi. Kromě již zmíněných Weekendů pod parou či Parou proti ohni, možná pamatujete na Orbis Pictus - Labyrint světla - v létě roku 2009, taktéž velmi populární zejména u dětí.

 

Likvidace dílny pro opravu parních strojů

Aktualizace: sekce "Dílna" 15. 8. 2011 úplně zmizela z webu Ekotechnického muzea, takže nyní to vypadá, jako by nikdy žádná dílna neexistovala. Podívejte se do archivu webu ze dne 14. 8. 2011

Vedení muzea nebylo schopno provozovat dílnu, která ještě donedávna sloužila k opravám (nejen) místních parních strojů a byla jedním z příjmů muzea. Místo toho má být její vybavení výhodně vyměněno s firmou Former, která naoplátku z dílny prý vytvoří expozici. Tatáž firma výhodně odkoupila mnoho muzejních exponátů. Vlk se nažere a koza zůstane skoro celá...

 

Ne, my si nevymýšlíme.

 

Bezpečnostní prohřešky

Ačkoli vedení muzea na této nahrávce argumentuje bezpečnostními pravidly, dopouští se bezpečnostních chyb:

  • Nechybělo mnoho a celá čistírna vyletěla do povětří. Podařilo se téměř vyvařit vodu v parním kotli, což by mělo za následek mohutnou explozi jak kotlů, tak i parních strojů. Naštěstí byla chyba zavčasu odhalena a kotel okamžitě odstaven. Z incidentu existují fotografie vodoznaku, ukazujícího alarmující hladinu vody (viz naše fotogalerie). K takovému incidentu by nedošlo, kdyby v kotelně topili lidé znalí místních kotlů, to jest lidé, kteří byli současným vedením buď odejiti, a nebo znechuceni tak, že odešli sami.
  • Při Zamykání kanálů na podzim roku 2010 přišlo tolik návštěvníků, že se téměř nevešli do hlavní haly. Nejenže je vedení nechalo nekontrolovatelně pohybovat se budovou bez průvodců i v rizikových částech, ale dokonce je nechalo procházet nákladním výtahem v hlavní hale, který drží spíše „silou vůle" než díky svému závěsu. Zachyceno je to na propagačním videu čistírny v čase 3:35. Ředitel muzea přitom stojí vlevo a dívá se na to.
  • Vedením nejsou řešeny potřeby zabezpečení budovy a komína při plánované stavbě nátoku do nové čistírny. Celá budova staré čistírny je postavena na písku a hrozí, že jakmile se začne těsně vedle kopat, dojde ke zřícení. Již nyní ujíždí pravý zadní roh budovy.

 

Poškozování budovy

Budova častými komerčními akcemi trpí.

  • Hlasitě reprodukovaná hudba poškozuje statiku hlavní haly. Rezonance bývá taková,  že se v podzemí olupují cihly a vibrují okenní tabulky na opačné straně budovy.
  • Při rautech je často porušována povolená nosnost v hlavní hale. Jistě, historická klenba je postavena poctivě a mnoho snese, ale za jakou cenu? Pokud má povolenou nosnost u stěn 400kg/m2 a doprostřed postavíte auto, je to vpořádku?
  • Neustálé montáže a demontáže pódií v hale ničí nejen dlaždice, ale také historické zárubně dveří, které nechalo draze opravit minulé vedení muzea.
  • Poškozeny jsou poklopy světlíků. Ani přes urgence se nikdo nenamáhal přidat k nim úchyty, a tak jsou vždy znovu a znovu páčeny.
  • Soustavné poškozování výmalby na rautech, opakované malování několikrát do roka.
  • Mizerný, spíše žádný dohled nad opravou schodiště, branky, a střech kalových studní - musely se do toho vložit soukromé osoby.
  • Nedovolené zásahy do budovy bez vědomí památkářů.
  • Expozice hygienického mobiliáře byla přesunuta do nevyhovujících podmínek. Původní místnost, kde se nalézala, našla lepší uplatnění - jako zázemí cateringu.


Znemožnění dobrovolnické práce

Dobrovolníci a nadšenci, tedy ti, kteří dali Ekotechnické museum dohromady, již nemají přístup do budovy a nemají v ní ani klubovnu. Nemohou se tudíž podílet na opravách historického zařízení. Výměna zámků proběhla bez oznámení...

Cílem současného vedení není podporovat aktivity Klubu přátel staré čistírny. Obávají se snad, že by jim bylo vidět do karet?


Kontakt



+420 777 897 567


Profesní etický kodex muzeí

Odpovídá činnost současného vedení Ekotechnického muzea Profesnímu etickému kodexu muzeí?

Profesní etický kodex Mezinárodní rady muzeí (ICOM) byl jednomyslně přijat na 15. valném shromáždění konference ICOM v Buenos Aires v Argentině dne 4. listopadu 1986; jeho změny schválilo 20. valné shromáždění konference ICOM ve španělské Barceloně dne 6. července 2001.